Čestné občanství obce Chlumín
Do Chlumína jsme se přistěhovali někdy v roce 1994 z vesnice Mlékojedy u Neratovic. V roce 1999 jsem po autonehodě skončil na vozíku. Mnoho kamarádů mi zůstalo i po nehodě. Velmi mi ve složité situaci pomáhali. Bohužel jsem po nějaké době začal řešit otázku zaměstnání. V okolí Chlumína nebylo mnoho nabídek a když se v roce 2003 naskytlo zajímavé a potřebné povolání, neváhal jsem. Mělo to jen jeden háček. Musel jsem se přestěhovat do Liberce. V rámci možností jsem se snažil co možná nejvíce vracet zpět tam kde jsem se vždy cítil dobře a mezi svými. Po téměř čtrnácti letech jsem se vypracoval nejen pracovně, ale také po sportovní stránce. Díky tomu mi bylo uděleno ČESTNÉ OBČANSTVÍ. Když jsem jej přebíral byl jsem velmi dojatý. Hlavně kvůlitomu, že jsem se dokázal za podpory přátel a rodiny zmátořit. Vždy jsem měl pocit, že mě stále berou mezi sebe a jsem mezi svými. Jejich podpora mě dovedla až k pracovním a sportovním úspěchům. Hlavně k tomu největšímu, bronzové medaili z paralympiády.
Po předání občanství přišlo další překvapení. Od hasičů jsem dostal pamětní knihu Náš SUCHY, na které horlivě pracovala Ála Hodisová. Její tvůrčí schopnosti mě nakonec dojali. Kniha obsahuje průřez životem od narození, přes školu, učiliště až po oslavu medaile z Ria.
Pamětní kniha mě moc potěšila. Po dlouhé době jsem viděl fotografie, které jsem už ani nevěděl, že existují. Upřímně jsem při prohlížení ukápl slzu.
Video z předání ZDE
