Stříbo a bronz z Itáie

28.2 - 4.3. Jsem se vypravil na mezinárodní turnaj v italském Lignanu, který byl zároveň jeden z nominačních na MS 2018.

Turnaje se zúčastnilo celkem 217 hráčů z 33 zemí. V mé skupině postižení TT2 to pak bylo 16 hráčů. 

Hrálo se nejprve skupinovým systémem ve čtyřech skupinách s následným postupem do K.O. pavouka. Ze skupiny jsem postoupil hladce. Zapotil jsem se jen s mě známým Italem Vellou. S ním jsem sice ztratil první set, ale pak už byly všechny sety pro mě. Postoupil jsem tedy z prvního místa.

V prvním kole pavouka mě mezi osmi postupujícími zkusil ohrozit Ir Judge. Vím, že se poslední dobou zlepšil a odehrál několik dobrých zápasů. Protože jsem s ním ještě nehrál, byl jsem tedy z jeho hry lehce nervózní. Po zápase se mé obavy, alespoň pro tento zápas, ukázaly jako zbytečné. Uvidíme příště. S výhrou 3:0 přišel postup do semifinále. V boji o finále jsem musel pokořit ještě Španěla Sastreho. Věřil jsem si, ale průběh zápasu v prvních třech setech nebyl úplně jednoznačný. Zvlášť když první vyhrál Španěl (11:9). Dokázal jsem se však vzpamatovat a zbylé sety byly v můj prospěch a finále bylo doma. Zde na mě čekal Ukrajinec Yezyk. Vždy když s ním mám hrát, říkám si, že už to konečně vyjde. Kdysi jsem ho porážel, ale bohužel od roku 2015 jsem ho neporazil. Jinak tomu nebylo ani v tomto případě. První set jsem prohrál 6:11, druhý 8:11, třetí skončil 11:5 pro mě. Doufal jsem, že by se zápas mohl otočit v můj prospěch, ale bohužel. Přišla šílená rychta a poslední finálový set jsem prohrál 3:11. Prostě se mi na něho nedaří.

Video z vyhlášení je ZDE

Po odehrání jednotlivců, pokračoval turnaj soutěží týmů. Do té jsem nastoupil s Petrem Svatošem, který hraje ve skupině postižení TT3. Musel jsem tedy hrát o skupinu výše. Týmy se hrají k dosažení dvou bodů při pořadí zápasů čtyřhra, dvouhra a dvouhra. 

Soutěže se zúčastnilo 10 družstev ve třech skupinách. V prvním zápasu jsme nezaváhali a porazili třetí tým ve skupině. Je pravda, že čtyřhru jsme si zbytečně zkomplikovali. První dva sety jsme hladce vyhráli, usnuli a najednou Kuwait vyrovnal a dokonce v pátém setu vedl 8:10. Štěstí se ale unavilo a sedlo na nás. Vyhráli jsme 12:10. K dalšímu zápasu nastoupil Petr. Hladce vyhrál a my porazili Kuwait 2:0. 

Druhý zápas proti dvojkám ve skupině. Opět začal téměř prohranou čtyřhrou, ale povedlo se. Následně jsem nastoupil k druhému zápasu proti vítězi jednotlivců v kategorii TT3. Byl jsem dost nervózní. První dva sety jsem vyhrál, třetí prohrál, ale pak už zápas dohrál k vítězství. Poslední zápas ve skupině byl jen potvrzením nasazení ve skupině na pozici jedniček. Postoupili jse tedy do pavouka a hráli o medaili.

Po medaili toužili také Rusové. My však byli proti. Nejprve vítězství ve čtyřhrře a pak vyhrál Petr dvouhru. O postup do finále nám v cestě stáli Slovinci. S nimi jsme se již jednou utkali. Bylo to na ME v Dánsku a bez větších problémů jsme je porazili. Tady to však bylo opačně. Nejprve nám naložili ve čtyřhře. Byli lépe sehraní a my místo toho abychom se sehráli na turnaji v Hodoníně hráli jsme družstva každý s někým jiným. Bohužel Petrovi to přišlo zbytečné. Naděje ještě byla. Petr nastoupil ke dvouhře. Před zápasem proběhla na hotelu porada. Kdo bude v zápase o finále na pozici jedničky. Vzhledem k tomu, že Petr potřebuje body k nominaci na MS byl to on. Nastoupil tedy k dalšímu zápasu. Říkal, že si věří tak dostal důvěru. Bohužel mi zapomněl sdělit, že soupeře ještě nikdy neporazil. Ani v tomto případě to nebylo jinak. Prohrál a vidina finále se rozplynula, škoda. Brali jsme alespoň bronz.

Další mezinárodní turnaj v cestě k nominaci na MS proběhne v Německu.