Bronz z Itálie
v termínu od 18. do 22.3. jsem se v italském Lignanu zúčastnil prvního mezinárodního turnaje v letošním roce. Cesta proběhla bez větších komplikací. Nejtěžší bylo asi naskládat do auta celkem pět vozíků a další dva kamarády reprezentanty samozřejmě s velkými cestovními taškami.
Po příjezdu jsem se již těšil na vytoužené těstoviny stokrát jinak, kterými nás v hojné míře zásobovali místní kuchaři. Ještě dnes se lehce orosím když zaslechnu slovo "PASTA". :-)
Po rozlosování skupin jsme se na našem pokoji v pátém patře s okny orientovanými na východ a s výhledem na moře odebrali ke spánku abychom odpočinuli po dlouhé cestě a před zápasy v základních skupinách.
Povinnost postupu ze skupiny jsem potvrdil. Bohužel s prohrou. Prohrál jsem 3:2 s druhým hráčem ve skupině (Perlič - Srbsko) což mě vzhledem k jeho pozici na světovém žebříčku (16. místo) stálo poměrně dost bodů.
Po postupu do čtvrtfinále přišla další porážka 3:2, tentokrát od Francouze Bouryho. Soutěž jednotlivců pro mě díky K.O.systému po základních skupinách, ale samozřejmě kvůli mé prohře skončila.
Vzhledem k tomu, že z Čech na mezinárodní turnaje jezdím z finančních důvodů pouze já (mám to také jen tak tak, spíše mínus) musím si vždy na turnaji sehnat do soutěže družstev někoho z jiné země, kdo jako já nemá týmového "parťáka". Ze startovní listiny, jsem vyčetl, že Korea zde má tři hráče. Pro start v družstvech jsou potřeba pouze dva hráči. Nastoupil jsem tedy s Korejcem.
Do tříčlenné skupiny nám los přidělil jako "jedničky" Koreu a "dvojky"tvořila domácí Itálie. Protože můj týmový kolega byl na mezinárodních turnajích nováčkem, neměl nahrané body, jejichž součtem se určuje pořadí nasazení. Byli jsme ve skupině jako "trojky".
V prvním zápase jsme narazili na družstvo Koreje, které jsme k překvapení všech porazili nejtěsnějším možným výsledkem 3:2. V druhém kle následoval souboj s italskými hráči, které jsme porazili 3:1. Postup z prvního místa nám zajistil účast v semifinále proti Srbsku. S nimi jsme odehráli vyrovnaný zápas. Bohužel to na výhru nestačilo a prohráli jsme. Opět 3:2, bohužel pro soupeře.
V týmové soutěži se mi dařilo o poznání lépe, nežli v jednotlivcích. Prohrál jsem pouze jeden zápas proti Korejci Kimovi, který je aktuálně na prvním místě světového žebříčku.
Tento turnaj mi moc nevyšel. Přes zimu hraji soutěž proti "chodákům" a bylo to znát. Oproti vozíčkářům hrají převážně rovnou hru. Nezvyk na mnohé "úlivky" a hru u stolu mi byl osudným. Na to, jaký jsem předvedl výkon, mohu být rád alespoň za bronzovou medaili z družstev.
Další mezinárodní turnaj, kterého se zúčastním proběhne v květnu ve slovinském Lašku. Předtím však absolvuji dubnový přípravný turnaj Středoevropské ligy v Hodoníně.
Týmovému kolegovi jsem jako poděkování daroval placatku "Cimrmanovky".
